logo_projektu-cz_pl_eu_rgb_cropped
Strona internetowa wykonana w ramach projektu nr CZ.11.4.120/0.0/0.0/15_006/0000086 pn „Bolesławiec-Vrchlabí – aktywna transgraniczna współpraca muzeów”, dofinansowanego przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Programu INTERREG V-A Republika Czeska – Polska 2014-2020.

Radnice, hlavní náměstí

Rynek 41

Pravděpodobně první dřevěná radnice byla postavena na bolesławieckém náměstí ve druhé čtvrtině 14. století. Na jejím místě byla v roce 1432 postavena nová zděná budova, která pak byla několikrát přestavována. Nejstarší, v současnosti dochovanou částí radnice, je severní trakt s věží, jehož vznik se datuje na konec 15. století a je spojen se sasko-lužickou hutí. Někteří vědci připisují tyto prvky činnosti významného zhořeleckého architekta Wendela Roskopfa, který provedl zásadní rekonstrukci radnice v letech 1525 až 1535. Z této doby pocházejí dvě reprezentativní místnosti v přízemí, v nichž v současné době sídlí Svatební palác (popsáno níže). Z druhé poloviny 16. století pocházejí fragmenty geometrického sgrafita, které byly objeveny v roce 1966, v současnosti jsou zrekonstruovány. V letech 1776 až 1781 získala budova radnice novou barokní podobu a fasádní výzdobu. Ze severu a západu k ní byly přidány kamenné schody, kromě toho byla zvýšena věž, která v horní části získala galerie. Poslední velká rekonstrukce radnice, kterou provedl radní Wilhelm Dörich, proběhla v letech 1891 až 1893. Tehdy byly odstraněny kupecké krámy. Tím byl získán přístup k východnímu a jižnímu průčelí, do nichž byly zasazeny renesanční portály přenesené z domů na náměstí. 

Průčelí

Obzvláště pozoruhodný je portál jižního průčelí, kudy se vstupuje do Svatebního paláce. Jedná se o skutečné sochařské veledílo. Vedle pestrého souboru ornamentů (květinový ornament, arabesky, masky, hermy, maskarony a bosáž) se zde objevuje i motiv hlav bojovníků a v horní části byl umístěn erb zakladatele – starosty Paula Hanewalda.

Sousední portál s květinovou výzdobou, trsy ovoce a tzv. jubilerską, původně rámoval vstup do lékárny. V klíči portálu vidíte datum 1672 a iniciály IHMV. Vyobrazení lva, které ho kdysi zdobilo, se nedochovalo.

Na jižním průčelí za povšimnutí stojí městský znak z 18. století s latinskou sentencí: Alarum illarum degent secura sub umbra curia, iura, salus, gensque, Bolesla tua! (Pod ochranu poskytujícím stínem křídel jejich vlády, soudů a práva, tví bezpeční Bolesławiané) a sluneční hodiny z roku 1893, vytvořené místním mistrem Richardem Munzkym.

Od západu k budově radnice je přistavěno barokní schodiště z roku 1781, které zhotovil mistr Böhm.

Na severní straně radnice je portál zdobený motivem andělských hlav a květinovým ornamentem, přenesený z domu č. 38, průčelí zdobí také nápisy: Deo et Reipubl. S. MDCXXIIX (Bohu a republice roku 1628), Modeste Accedendum. Modeste Recedendum (Skromně přicházejte, skromně odcházejte). Pozorný pozorovatel si také všimne data MDXXV – 1525 – souvisejícího se začátkem rekonstrukce z doby W. Roskopfa.

Na východní fasádě byl v roce 1913 umístěn reliéf provedený bolesławieckou sochařkou Jenny von Bary-Doussin. Scéna ukazuje událost z roku 1807, z dob napoleonských válek, kdy obyvatelka města Rosalia von Bonin pomohla zajmout francouzského generála Bruna a převzít vojenskou pokladnu v hodnotě 70 tisíc tolarů. Níže je kašna, jíž se přezdívá „Pramen paní Bonin“, která je součástí městského vodovodní sítě.

Interiér

V přízemí radnice, kde se dříve nacházela Radniční pivnice (něm. Ratskeller, pol. Piwnica Ratuszowa), se nyní nachází svatební palác. Interiéry skrývají několik menších místností spojených řadou přechodů. Nejzajímavější z nich je malá místnost, vytvořená podle návrhu W. Roskopfa, s nádhernou krouženou klenbou s charakteristickým uspořádáním žeber ve tvaru hvězd. Roskopf vzal toto dekorativní řešení od svého mistra, proslulého Benedikta Rejta, jenž použil podobné řešení v královském Vladislavském sále na Pražském hradě. Pozoruhodný je také bývalý zasedací sál radnice, zdobený malbami, které v 70. letech 20. století vytvořil místní umělec Mieczysław Żołądź. Mezi nimi je mimo jiné panorama Bolesławce vzniklé na základě kresby F. B. Wernera z poloviny 18. století a portréty slavných lidí spojených s městem – Martina Opitze, Wendela Roskopfa a Antonia Toscana.

Skip to content