V roce 1908 se vedení města Bolesławiec rozhodlo zřídit Městské muzeum, které bylo umístěno do objektu vzniklého spojením obytného domu s baštou patřící do soustavy městského opevnění. Stavbu vedl P. Gansel, zástupce v celém regionu proslulého rodu Ganselů, podle projektu městského architekta E. Balzera. V roce 1911 bylo muzeum otevřeno pro veřejnost. Významnou část finančních prostředků na jeho činnost věnoval sběratel Max Hoehne, narozený v Bolesławci,, díky němuž se muzeum v době svého otevření mohlo pochlubit působivou expozicí. Byly vystaveny národopisné exponáty, předměty spojené s minulostí města a regionu, včetně místní keramiky. Po druhé světové válce muzeum obnovilo činnost v roce 1953. Kolekci boleslavecké kameniny budovalo od základů. V současné době má Muzeum keramiky asi 6 000 exponátů – od nejstarší nádoby ze 13. století přes typické hnědé výrobky, razítkovou keramiku a nádoby vzniklé v Odborné škole keramické až po současnou výrobu. 

V zahradě muzea je lapidárium, ve kterém se shromažďují sochy, epitafy a fragmenty architektonických detailů z bolesławieckého okresu. Část kolekce je z předválečné sbírky.