logo_projektu-cz_pl_eu_rgb_cropped
Strona internetowa wykonana w ramach projektu nr CZ.11.4.120/0.0/0.0/15_006/0000086 pn „Bolesławiec-Vrchlabí – aktywna transgraniczna współpraca muzeów”, dofinansowanego przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Programu INTERREG V-A Republika Czeska – Polska 2014-2020.
Poprzedni
Następny

Lapidárium

Lapidárium v muzeu bylo založeno krátce po otevření Městského muzea Bolesławiec v roce 1911. V zadní části budovy v dnešní Mickiewiczově ulici č. 13 byla oddělena část městského parku s pozůstatky středověkých městských hradeb a na jejich pozadí se začaly umísťovat kamenické památky dovezené z různých míst v Bolesławci a okolí. Kvůli nedostatku předválečných muzejních záznamů nemáme přesné údaje o jejich počtech a typech, víme však, že již v roce 1920 tvořily jakousi venkovní expozici. Sbírka zahrnovala figurální plastiky, architektonické prvky, náhrobní a epitafní desky. Ne všechny památky z depozitu muzea z předválečného období přežily dodnes. Těch několik, které byly zachráněny, patří v současné době mezi nejzajímavější památky ve sbírkách současného Muzea keramiky. Jsou mezi nimi pozdně barokní křtitelnice, kamenný erb rodiny von Frankenberg-Schellendorf, sloup z pozdně románského kostela nebo fragment náhrobní desky boleslawieckého lékárníka Michaela Appela zemřelého v roce 1663. V roce 1929 byl do obranných hradeb, které obepínají pozemek od jihu, vytvořen vchod, do nějž byl zasazen pozdně barokní portál přenesený z domu Bruna Ulbricha v ulici Zollstrasse 14 (současná ulice B. Prusa). 

Po skončení druhé světové války bylo muzeum znovu otevřeno v roce 1953 a od té doby se soubor lapidária rozšířil o další objekty. Většina z nich jsou epitafy a náhrobní desky z evangelického hřbitova v Garncarské ulici a dalšího hřbitova v ulici Ptasia. Najdeme zde i další neobvyklé památky, jako je smírčí kříž z 15. století, původně umístěný v Kruszyně, nebo pamětní kámen z roku 1905 upomínající na 100. výročí smrti básníka Friedricha Schillera, který byl původně v ulici gen. Augusta Emila Fieldorfa „Nila”. 

 

Skip to content