V současnosti má Muzeum keramiky v Bolesławci dvě oddělení – Oddělení keramiky v ulici Mickiewicza 13 a Oddělení dějin města v ulici Kutuzowa 14. 

Budova v Mickiewiczově ulici č. 13 byla původně sídlem Městského muzea v Bolesławci, které bylo založeno v roce 1908 a zpřístupněno návštěvníkům v roce 1911. První světová válka přerušila provoz muzea. Po opětovném otevření v roce 1920 dohlížel na práci instituce Artur Schiller, spoluzakladatel Hornoslezského muzea v Gliwicích. Po druhé světové válce, podle zprávy z roku 1946, Městské muzeum Bolesławiec „prakticky neexistovalo“. Instituce však nebyla likvidována a muzeum obnovilo činnost již v roce 1950, kdy byla muzea znárodněna po celé zemi a předána do správy Ústřední rady muzeí a ochrany historických památek (Centralny Zarząd Muzeów i Ochrony Zabytków) při Ministerstvu kultury a umění. Přímou vědeckou a správní péči nad dolnoslezskými muzei bylo pověřeno vratislavské Slezské muzeum (Muzeum Śląskie we Wrocławiu). Budova muzea v Bolesławci byla v letech 1952 až 1953 zrestaurována. Po reorganizaci muzea došlo k jeho otevření 27. prosince 1953. Pro potřeby nové expozice byly získány předměty ze sbírek Slezského muzea a keramické továrny Zakłady Ceramiki Artystycznej w Bolesławcu. Ve spolupráci s vratislavským muzeem byly připraveny tři stálé expozice. První z nich byla archeologická, ilustrující nejstarší historii Slezska, druhá byla věnována lidovému umění v okolí Bolesławce a třetí byla keramická, která se zabývala i výrobními technologiemi. O několik let později bylo kvůli vlhkosti stěn budovy rozhodnuto o uzavření expozic od 1. října 1961. Renovační práce začaly až v polovině roku 1966. Po dokončení rekonstrukce proběhlo dne 17. června 1967 slavnostní otevření Regionálního muzea Bolesławiec. Při tvorbě expozic opět pomohlo vratislavské Slezské muzeum a jeho tehdejší ředitelka dr. Maria Starzewska. Vybavení muzea bylo navrženo a vyrobeno pod vedením vratislavského umělce a keramika Władysława Garnika.